Němečtí filosofové v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do součastnosti a osvětlují odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě. Ukazují, že antiteologické pozice ve vědě jsou vnitřně rozporné a vycházejí z předpokladů, které nelze v samotných přírodních vědách diskutovat. Autoři docházejí k závěru, že člověk vposled stojípřed alternativou: buď interpretovat přírodu teleologicky, nebo chápat samotného člověka antropomorfisticky.
Oikoymenh
Sborník přináší příspěvky z mezinárodní konference, která se konala v Praze ve dnech 9.-12. února 2003 a jejímž účelem bylo připomenout významnou osobnost českého vědeckého, filosofického a společenského života první poloviny minulého století. Je koncipován tak, aby připomenul Rádlovu osobnost pokud možno v celé šíři jejího působení, tzn. na poli biologie a dějin vědeckého myšlení, v oblasti české filosofie a politického myšlení, včetně jeho zásadního politologického příspěvku k česko-německým vztahům a též jeho aktivity v prostředí ekumenicko-křesťanských.
Oikoymenh
M. Skovajsa: Klasická koncepce politické kultury v díle Gabriela A. Almonda
M. Dopita: Sociální topografie Pierra Bourdieua v českém prostředí
V. Hloušek: Stále ve znamení kontinuity? Švýcarský stranický systém a jeho vývoj
K. Weger: Belgické regionální a komunitární volby 13. června 2004. Země na cestě k rozpadu?
V. Fiala: Vznik politických stran v zemích lusofonní Afriky