Zkuste zavřít oči a soustředit se na nějakou konkrétní situaci, kterou jste prožili a která vám utkvěla v paměti. Může to být příběh z dětství, první láska, sjezd abiturientů, dobročinný večírek, včerejší hledání brýlí, zahradní slavnost, konec masopustu, cokoliv - jde mi jen o to, aby to byl váš osobní zážitek, který se jednou skutečně udál, či o němž si aspoň myslíte, že se jednou skutečně udál. Budeme mu říkat episoda - je to episoda vašeho života, a ta se vám právě teď zpřítomnila jako vzpomínka.

Každý si denně takto na něco vzpomínáme, je to natolik banální, že se asi divíte, proč o tom píšu. Jen se však zamyslete - je to opravdu tak banální? Opravdu se dovedeme přenést v čase kamsi nazpět a prožít si znovu něco dávno uplynulé, jako by to bylo teď? Člověk je snad jediný mezi pozemskými tvory, který něco takového dokáže. Jiní vyšší živočichové si jistě dovedou leccos zapamatovat, mohou se učit a cvičit, snad si i nějak uvědomují právě prožívanou situaci, - ale že by si dle libosti vybavovali a znovuprožívali své dřívější příhody? Kterési procesy v mozku takové vzpomínání umožňují; které a jak to dělají, to neurobiologové ještě dost dobře nevědí, mají však pro to aspoň jméno: episodická paměť (nazývaná tak k odlišení od paměti sémantické, jejímž obsahem jsou obecné znalosti).