Předvolební manipulace

Jak poznat, že se někdo snaží pomocí průzkumů manipulovat veřejným míněním, a jak se manipulaci ubránit? Velké a zaběhnuté agentury, které v ČR dlouhodobě provádějí průzkumy veřejného mínění (STEM, CVVM, SC&C, Factum Invenio), se velmi pravděpodobně budou snažit nespojit své jméno s určitou politickou stranou, natož se zaprodat "upravování" průzkumů veřejného mínění. Jejich dlouhodobá reputace je pro ně důležitější než jednorázová zakázka (a reputací nemyslím to, jak je vnímají voliči, nýbrž jejich potenciální zákazníci). Je tedy zbytečně paranoidní předpokládat manipulující průzkumy od těchto agentur. Nebezpečí hrozí spíše odjinud.

Zavádějící interpretace průzkumů

Novináři a publicisté mohou (někdy třeba i nevědomě) sledovat určité skryté politické cíle, takže mohou předvolební průzkumy interpretovat způsobem, který nahrává jimi preferovanému subjektu. Někdy ani nemusí průzkum věrolomně interpretovat, jen z neznalosti nezveřejní všechny potřebné informace (kdo byl kdy a jak dotazován), nebo zamění důležitá slovíčka.

Jako příklad této chyby by mohl sloužit předvolební průzkum z 28. 5. 2006 provedený agenturou SC&C na zakázku Mladé Fronty. Redaktor v textu libovolně zaměňuje dva rozdílné pojmy - "prognóza" a "preference", takže není jasné, o jaký typ průzkumu se jedná. Neuvádí také, jakým způsobem byli vybráni respondenti a jaké dostali otázky. Jelikož se agentura dotázala více než 2000 lidí během dvou dní, je pravděpodobné, že se jednalo o panelové šetření. Panelový výzkum může oproti náhodným nebo kvótním výběrům do jisté míry zkreslit výsledky.

Co všechno by zpráva o průzkumu veřejného mínění měla obsahovat, se můžete dočíst v článku Průzkumy veřejného mínění. Článek pojednává také o tom, jak mohou průzkumy samy ovlivňovat veřejné mínění (např. mobilizační efekt, bandwagon efekt nebo underdog efekt).

Nezavedené agentury nebo agentury s křížícími se zájmy

V některých demokraciích je obvyklé, v ČR (stále ještě?) příliš ne, že si strany na předvolební kampaň najímají experty. Tyto specializované agentury mají obvykle blízko k reklamnímu a PR sektoru (eufemisticky si říkají "komunikační agentury") a mají za úkol stranu co nejlépe "prodat". Stává se též, že, ačkoliv jsou najaty na tvorbu formy, začnou ovlivňovat i obsah - uplatňují vliv na formulace ve volebním programu atd.

V parlamentních volbách 2006 takto pro ČSSD pracuje agentura Penn, Schoen & Berland Associates (PSB) (která dříve pracovala pro Billa Clintona, Tonyho Blaira nebo Vojislava Koštunicu a je mimochodem kritizována (EN) za předvolební manipulaci ve Venezuele v roce 2004). Ta však nejen, že kampaň ČSSD zastřešuje a organizuje, ona sama také provádí nebo zadává průzkumy. Její průzkumy většinou favorizují jejího klienta nebo mu přisuzují lepší pozici, než průzkumy ostatní - ovšem vždy tak, aby to nebylo nápadné (první příklad, druhý příklad, třetí příklad). Někdy používá ne zcela čistých metod (například nejspíš kvůli publicitě předčasně zveřejněný průzkum STEM).

V závěru kampaně se přestaly objevovat průzkumy provedené PSB (předpokládám, že to komunikační experti vycítili jako své slabé místo), všechny průzkumy se začaly označovat jako "provedené agenturou Data Collect na zakázku PSB / ČSSD" (příklad). Data Collect je poměrně mladá firma, která prodává větším agenturám technickou část průzkumů (např. Factum Invenio jí outsorcovala telefonické dotazování - CATI), dosud však samostatně žádné neprováděla. Proč se výsledky průzkumů Data Collect tolik liší od průzkumů jiných agentur, zdůvodňuje ředitelka firmy takto:

Ředitelka společnosti Kateřina Dejlová rozdíly proti výsledkům jiných agentur vysvětlila tím, že "před volbami jsou respondenti maximálně nervózní a relativně mění své názory". Podle Dejlové nyní více sledují televizní debaty a duely. "Je to odpověď respondentů v danou chvíli a momentální situaci," uvedla. (Zdroj)

Shrnutí

Je třeba si dávat pozor na metodiku průzkumů a na křížící se zájmy komunikačních agentur.

Poznámka: Skutečnost, že PSB slouží jako příklad, nemá rozhodně hodnotit politiku ČSSD. PSB prostě v letošních volbách nejmarkantněji ukazuje, jak se manipuluje pomocí předvolebních průzkumů.

Další způsoby manipulace

Další způsoby předvolební manipulace jsou především informační - v době masových médií je jednou z nejúčinnějších zbraní pečlivě kontrolované vypouštění informací, například zveřejňování utajených dokumentů, neuzavřených výsledků vyšetřování, "exkluzivních" tajných materiálů (každý novinář okamžitě uveřejní téměř všechno, co je cítit "exkluzivitou"), informací o minulých, současných ale i možných budoucích prohřešcích protikandidáta atd. Tyto informační hry jsou většinou tak složité, že lze jen těžko vystopovat, kdo hraje za koho proti komu.

Před volbami platí především pravidlo: Čím závažnější zpráva, tím skeptičtější přístup se vyplatí. Na druhou stranu odevzdanost či přehnaný cynismus vůči aférám mohou vést ke ztrátě schopnosti rozlišit závažnost událostí.