Němečtí filosofové v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do součastnosti a osvětlují odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě. Ukazují, že antiteologické pozice ve vědě jsou vnitřně rozporné a vycházejí z předpokladů, které nelze v samotných přírodních vědách diskutovat. Autoři docházejí k závěru, že člověk vposled stojípřed alternativou: buď interpretovat přírodu teleologicky, nebo chápat samotného člověka antropomorfisticky.
Oikoymenh
Může být božství tělesné? Jaký je smysl antropomorfních výpovědí o bohu? Je negativní teologie až výdobytkem rozvinutých filosofických tradic, nebo existuje i v předfilosofických podobách? Vylučuje se polyteismus s myšlenkou jednoho universálního božství? Sborník religionistických přednášek se na tyto otázky pokouší odpovědět.
Kosmas
Nedělejme z nich druhořadé lidi. Rozhovor s Bernardem Sergentem o starověkém Řecku a homosexualitě v historii
Petr Pithart, Disident a intelektuál v politice: Tři životní role Václava Havla Z rozhovoru novináře Jiřího Lederera s Václavem Havlem v dubnu 1975
Rozhovor s V.Zuskou: O teorii fikčních světů
É.Benveniste: O subjektivitě v řeči
K.L.Walton: Jak vzdálené jsou fikční světy od světa skutečného?
A.Plantinga: Aktualismus a možné světy
D.Špelda: Idea teoretického pokroku a astronomie
Eseje a studie
Jakub Rákosník: Od tuláků k nezaměstnaným
Miloš Havelka: O středoevropských konstrukcích střední Evropy
Jitka Komendová: Nová hledání Staré Rusi
Diskuse a rozepře
Maren Lorenzová: K čemu je antropologizace historie?
Milena Bartlová: Je možné psát jiné než nacionalistické dějiny umění?
Jan Mervart: Český úděl z pohledu konce 60. let