Publikace zachycuje transformaci Československé strany lidové v letech 1988-1990. Jednalo se o období, ve kterém se tato strana dokázala relativně rychle přeměnit z loajálního aktéra Národní fronty na státotvorného představitele křesťanské demokracie v novém politickém systému.
Mezinárodní politologický ústav MU
Šedesát let po zničení dvou japonských měst atomovými bombami se českým čtenářům dostává do rukou kniha, která podrobně a ve fotografiích dokumentuje vývoj a použití těchto strašlivých zbraní. Autoři publikace shromáždili velké množství faktů a dobových materiálů, na jejichž základě podrobně rekonstruují průběh projektu Manhattan – vývoje atomové pumy, přípravy na útok i její samotné nasazení proti městům Hirošima a Nagasaki.
CP Books
Nedělejme z nich druhořadé lidi. Rozhovor s Bernardem Sergentem o starověkém Řecku a homosexualitě v historii
Petr Pithart, Disident a intelektuál v politice: Tři životní role Václava Havla Z rozhovoru novináře Jiřího Lederera s Václavem Havlem v dubnu 1975
Bezmála již devadesátiletá historička českého knihtisku se nikdy nestala mediálně tak slavnou jako 74letý postmarxistický postmodernista, ale její vklad do poznání české minulosti má nepochybně zřetelnější kontury.
Anotace - Knihy - Giovanni Sartori: Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci
Máte nějaký nápad nebo připomínku k této anotaci? Četli jste knihu a chcete se podělit o své zážitky? Račte vstoupit do diskuse.
Giovanni Sartori: Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci
Migrační vlny směřující do Evropy, krize amerického „tavicího kotlíku“ i doktrína multikulturalismu obnovily diskuse o politické teorii, jejímž ústředním motivem je „dobrá společnost“. Za dobrou společnost považuje Giovanni Sartori společnost otevřenou, tedy pluralitní společnost založenou na toleranci. Z jeho analýzy historického vývoje společnosti vyplývá, že dnešní multikulturalismus nepředstavuje rozšíření či pokračování pluralismu, nýbrž jeho popření. Multikulturalismus totiž neusiluje o diferencovanou integraci, ale o multietnickou dezintegraci. Autor si v knize klade otázku, do jaké míry se může pluralitní společnost otevřít „kulturním nepřátelům“, kteří ji z podstaty odmítají, aniž by se sama dezintegrovala. Neboť mezi imigranty panují rozdíly. Imigrant s teokratickou kulturou způsobuje zcela jiné problémy nežli imigrant, jenž uznává a přijímá odluku politiky od náboženství. V doplněném vydání knihy je prohloubeno právě toto téma, o jehož aktuálnosti také tragicky svědčí terorismus islámského původu.
Dokořán